Coby BD-S473 User Manual

Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích Filozofická fakulta Ústav dějin umění Bakalářská práce Pavel Ignác Bayer, Adam František ze Schwarzenb

10 Na roli stavebníka velmi výrazně upozornil Hellmut Lorenz, který architektonické plánování představil jako mnohovrstevnatý proces, v němž

100 VII.2 Výběrový katalog plánové dokumentace665 1. Hans Georg Schleicher, návrhy krbů pro lovecký zámek Ohrada.666 SOA Třeboň, prac. ČK, ÚK (SO

101 přípisy: „Abriß von dem Rohrboden in Jagerhauß zu Frauenberg von dem Saal,“677 „Paul Ignat Bayer [manu propria]“ 5. Neznámý architekt,678 sit

102 VIII.3 Obrazové přílohy Obr. 1. Ukázka rukopisu hejtmana hlubockého panství Václava Dvořáka. Obr. 2. Ukázka rukopisu nejvyššího schwarzenber

103 Obr. 4. Ukázka konceptu dopisu knížete, rukopis Adama Františka ze Schwarzenbergu. Obr. 5. Ukázka konceptu dopisu knížete, rukopis písaře sc

104 Obr. 7. Titulní list inventáře vybavení loveckého zámku z roku 1719. Obr. 8. Titulní list inventáře vybavení loveckého zámku z roku 1731.

105 Obr. 10. Ukázka dopisu Pavla Ignáce Bayera s vepsanými komentáři Adama Františka ze Schwarzenbergu. Obr. 11. Exlibris Adama Františka ze Sch

106 Obr. 13. Nádvoří zámku Postoloprty. Současný stav. Obr. 14a. Půdorys přízemí komplexu loveckého zámku Ohrada. Stav v roce 1809.

107 Obr. 14b. Půdorys přízemí komplexu loveckého zámku Ohrada. Stav na počátku 20. století. Obr. 15. Hlavní průčelí zámku Ohrada. Pohled z jihov

108 Obr. 16. Portikus hlavního průčelí. Obr. 17. Nádvorní průčelí hlavní budovy zámku Ohrada.

109 Obr. 18. Portikus nádvorního průčelí. Obr. 19a. Vestibul. Pohled z jihozápadu. Obr. 19b. Vestibul. Pohled ze severovýchodu.

11 vedlo k biograficky pojatým dějinám umění, popřípadě sledování děl a jejich proměn v čase, z čehož vycházely dějiny slohů. V závěru své studie

110 Obr. 20. Průběžná chodba jižně od vestibulu. Pohled z jihu. Obr. 21. Pilíř v místnosti jižně od vestibulu. Pohled z jihovýchodu. Obr. 22

111 Obr. 23. Druhotně zazděný otvor otopného zařízení. Obr. 24. Chodba ve sklepení. V pozadí otevřená část odvodňovacího systému. Obr. 25a. H

112 Obr. 25c. Hlavní schodiště. Pohled z piana nobile k jihovýchodu. Obr. 26a. Půdorys piana nobile hlavní budovy loveckého zámku Ohrada. Stav v

113 Obr. 27. Průběžná chodba severně od hlavního sálu. Pohled ze severu. Obr. 28a. Kaple sv. Eustacha. Pohled z chodby. Obr. 28b. Klenba kaple

114 Obr. 28c. Interiér kaple sv. Eustacha. Obr. 28d. Detail oltářního obrazu sv. Eustacha. Obr. 29. Vstup z chodby do knížecího apartmánu. Ob

115 Obr. 31. Krb v předpokoji knížecího apartmánu. Obr. 32. Hlavní sál. Pohled k jihu. Obr. 33. Portál hlavního sálu (jihovýchodní). Obr. 3

116 Obr. 35. Freska v hlavním sále. Celkový pohled. Obr. 36. Krov. Pohled k jihu

117 Obr. 37. Plán nerealizované podoby loveckého zámku Ohrada. Obr. 38. Okolí Hluboké nad Vltavou. Výřez z Müllerovy mapy Čech. Obr. 39. Okolí

118 Obr. 43a. Č. kat. 5. Plán situace zámku Ohrada a jeho okolí.

119 Obr. 43b. Detail situačního plánu zámku Ohrada a jeho okolí. Obr. 43c. Zámek Ohrada. Výřez z přehledové mapy panství Hluboká nad Vltavou Ob

12 Rezidenční komise Akademie věd v Göttingenu, jejíž činnost koordinuje Werner Paravicini.23 Zatímco těžiště činnosti Rezidenční komise spoč

120 Obr. 44. Polyfokální perspektiva Werleho fresky v loveckém zámku Ohrada. Obr. 45. Centrální perspektiva Pozzovy fresky v Liechtenštejnském z

121 Rossau. Obr. 46. Andrea Pozzo, grafická předloha pro výzdobu zrcadla klenby sálu paláců. Obr. 47. Hlavní sál loveckého zámku. Stav před 2. s

122 Obr. 48. Č. kat. 1. Hans Georg Schleicher, návrhy krbů pro lovecký zámek Ohrada. Obr. 49. Č. kat. 2. Hans Georg Schleicher, návrhy krbů pro

123 Obr. 50. Č. kat. 3. Pavel Ignác Bayer, návrhy krbů pro lovecký zámek Ohrada. Obr. 51. Č. kat. 4. Pavel Ignác Bayer, variantní řešení klenby

124 Obr. 52. Č. kat. 6. Anton Erhard Martinelli, půdorys prvního patra severovýchodního a jihovýchodního křídla zámku Ohrada. Obr. 53. Č. kat. 7

125 VIII. Seznam použitých pramenů a literatury VIII.1 Prameny VIII.1.1 Prameny archivní SOA Třeboň, Vs Hluboká sign. IB 6J 2 sign. IA 6Bß 4a sign

126 Sturm, Leonhard Christoph, Kurtze Vorstellung der gantzen Civil-Bau-Kunst worinnenen erstlich die vornehmsten Kunst-Wörter so dar

127 Fidler, Petr, „Form follows Function“. Zur Funktionalität der Profanarchitektur der frühen Neuzeit, in: Fejtová, Olga – Ledvinka, Vá

128 Horová, Anděla (ed.), Nová encyklopedie českého výtvarného umění. Dodatky, Praha 2006. Horyna, Mojmír – Lancinger, Luboš, K otázce radik

129 Kubeš, Jiří, Hlavní sál- sebereflexe šlechty ve výzdobě společenských místností venkovských rezidencí (na příkladě českých zemí 17. a p

13 stavebníka, k čemuž využila inventáře jeho knihovny a analýzu děl, jež Karel II. z Liechtensteinu-Castelkorna prokazatelně četl. V d

130 součást městského organismu od středověku na práh moderní doby, Praha 2009 (= Documenta Pragensia XXVIII), s. 241-275. Mareš, Frant

131 z vědecké konference o fenoménu baroka v Čechách, Praha, Anežský klášter a Clam-Gallasův palác, 24.-27. září 2001, Praha 2004, s. 261-272. Pod

132 Šanda, Martin, Martinelli, či Bayer? Jedna kapitola ze stavebních dějin loveckého zámku Ohrada, Památky jižních Čech 3, 2011, s. 96-

133 IX. Seznam obrazových příloh 1. Ukázka rukopisu hejtmana hlubockého panství Václava Dvořáka [Dvořák Schwarzenbergovi, Hluboká, 4.

134 11. Exlibris Adama Františka ze Schwarzenbergu z roku 1712 [Domenico Parasacchi, Parte diverse fabricate modernamente in diversi di

135 28a. Kaple sv. Eustacha. Pohled z chodby [foto autor]. 28b. Klenba kaple sv. Eustacha s freskou Nejsvětější Trojice [převzato z dat

136 42. Zámek Ohrada. Současný stav [převzato z http://www.mapy.cz, přístup 10. května 2010]. 43a. Č. kat. 5. Plán situace zámku Ohrada a jeho o

137 53. Č. kat. 7. Plán krovu středního traktu zámku Ohrada, 80. léta 19. století (?) [SOA Třeboň, Vs Hluboká, inv. č. 927, č. plánu 2083]. X. S

14 jednotlivých příspěvků zaměřena výhradně na městské paláce. Řada studií se naopak věnovala problémům přesahujícím hranice organismu m

15 V gründerských dobách vznikala také první slovníková pojednání. Za základní z nich lze pokládat Thieme-Becker.53 V něm je Bayer označen za če

16 Ačkoliv lze Marešovu studii hodnotit jako na dlouhou dobu nejvýznamnější práci věnovanou pražskému staviteli, zájem o něj a jeho dílo

17 německých badatelů v čele s Franzem, v jejichž výzkumech nabýval Bayer pro svůj jazykově německý původ na významu.69 Ačkoliv autorka usil

18 knížecího stavitele se stálým platem lze pokládat za prestižnější, než budování jednotlivých sakrálních staveb, byť se z pohledu vývojově pojat

19 vyčerpal bezezbytku. Rezervy má Nikendey zejména na poli interpretace: spokojuje se pouze s věcným shrnutím obsahu pramenů a neusiluje o

Prohlašuji, že svoji bakalářskou práci jsem vypracoval samostatně pouze s použitím pramenů a literatury uvedených v seznamu citované literatury. P

20 schematičnost, s níž je Bayerovo dílo vykládáno.95 Jak konstatoval Ondřej Jakubec v recenzi svazku,96 stavby jsou zasazeny do „lineárně pojaté

21 písemné glosy, které jednoznačně dokládají čtenářské zájmy majitele.103 Vedle tištěných pramenů je nutné upozornit i na nevydaný

22 návrhy krbů pro hlavní sál i knížecí apartmán,113 návrhy portiku před hlavním průčelím, ostění dveří v hlavním sále a zrcadla klenb

23 dopisů se nedochovaly, jejich obsah je však známý díky tomu, že si je schwarzenberští úředníci opisovali.126 I ve fondu velkostatk

24 II. Stavebník Adam František ze Schwarzenbergu Stavebník loveckého zámku Ohrada Adam František ze Schwarzenbergu se narodil 25. září 1680 v Lin

25 mladých šlechticů.138 Za všechny příklady stačí uvést francouzskou zkušenost Václava Vojtěcha ze Šternberka, který měl možnost s

26 rozličné knihy. Když v dubnu 1701 přibyl Adam František po ukončení kavalírské cesty na rodové statky v Murau, byl již bezezbytku připraven na

27 Význam Schwarzenbergova postavení vzrostl poté, co jej Josef I. roku 1711 jmenoval nejvyšším štolmistrem. Nedlouho poté však mladý panovník neč

28 1723.167 Zisk majetků české větve štýrského rodu znamenal více než zdvojnásobení pozemkové držby Schwarzenbergů v Čechách.168 Symb

29 rodové kontinuity bylo jedním z nejvýznamnějších účelů manželské svátosti.177 O Vánocích roku 1706 se sice narodila dcera Marie Anna, což pr

Poděkování Vyjmenování všech kolegyň a kolegů, kteří mi byli nápomocni při vzniku práce, je obtížným úkolem, jenž s sebou nese riziko nezáměr

30 1722, Fischerova návrhu drží pouze v nejobecnější rovině, zdá se, že Adam František ze Schwarzenbergu měl zájem na aktuální podobě

31 poustevníkovým útočištěm.197 Pozornost stavebníka se upínala i k realizacím menších sakrálních staveb, jako byly trojiční kaple v

32 tituly, které byly vydány v průběhu druhých dvou desetiletí 18. století, nemohly ovlivnit podobu Ohrady, přesto jsem je do výběru za

33 poukazují na myšlenkovou orientaci otce Adama Františka, která mohla být vštěpována i mladému Schwarzenbergovi. Exlibris užívaná obě

34 chápat jako doklad knížecí sebeprezentace a reprezentace.221 Vedle klíčového Fischerova díla se ve Schwarzenbergově knihovně nacházela i

35 papežského města, které Adam František navštívil během kavalírské cesty. Na místě je uvažovat o možnosti, že si svazek koupil přímo

36 Vzhledem k tomu, že zkoumané knihy představují velmi malý soubor, není možné na jejich základě zaujmout ve věci kulturní orientace Adama Franti

37 III. Stavitel Pavel Ignác Bayer Pavel Ignác Bayer se narodil kolem roku 1656 v Jihlavě.242 V Praze byl doloženě učedníkem Franceska Luraga, z

38 zámku s nárožními věžicemi z doby kolem roku 1611 vybudovaného na starším tvrzišti. Bayerovy návrhy doložené k únoru 1706 jsou stavit

39 IV. Ohrada IV.1 Nerealizovaná podoba V archivu hlubockého velkostatku je dochována skica patrového loveckého zámku o sedmnácti osách s

Anotace Bakalářská práce Pavel Ignác Bayer, Adam František ze Schwarzenbergu a zámek Ohrada. Lovecký zámek jako součást rezidenční sítě baro

40 z předpokoje. Podél jeho vnitřní zdi vedla do kuchyně a velkého pokoje s komorou258 chodba259. V obou pokojích apartmánu měla být um

41 IV.2 Výstavba V dosavadní literatuře je počátek výstavby loveckého zámku Ohrada kladen do roku 1708.267 V korespondenci však lze prvotní staveb

42 zaměstnavatele, jehož názory na stavbu určovaly její podobu. Již na tomto místě lze postavit hypotézu: stavitel Pavel Ignác Bayer ve vzta

43 klenby sálu loveckého zámku, o níž měl kníže rozhodnout osobně po příchodu na panství.281 Vlastní proces rozhodování o podobě výmalby se odehr

44 korespondence, jež probíhala mezi Vídní, kde stavebník po valnou část roku prodléval, a Hlubokou.288 Je na místě poznamenat, že i sc

45 Vedle toho byly součástí korespondence pravidelné relace o postupu prací, jež stavebníkovi zasílali stavitel Bayer295 a hlubocký hejt

46 případně fresky velkého sálu306 či obrazů Jana Jiřího Hamiltona.307 Stavebník byl nepochybně schopen rozeznat řemeslnou kvalitu odvedené p

47 dohled.314 Stejně tak vydával příkazy k jejich uzavření.315 S dotazy po detailech kontraktů se na Schwarzenberga obraceli jeho zaměstnanci.316

48 Ve dvacátých letech obsah korespondence věnované Ohradě omezil na jednotlivé zmínky ohledně výzdoby323 a vnitřní výbavy, napříkl

49 IV.3 Stavební popis Lovecký zámek Ohrada byl vybudován na šíji mezi Munickým rybníkem a Zvolenovem. Zámek je vybudován na pravideln

Motto: Mnohé filmy a beletristická díla nesou v titulcích či tiráži upozornění, že veškerá podobnost jejich postav s osobami skutečně žijícími m

50 zdobnými římsami v rytmu ABCBA. Krajní okenní otvory zdobí segmentově zvlněné římsy a dvojici vnitřních oken trojúhelně utvářená římsa. Ve stře

51 sarkofágové nástavce. Na nich spočívá římsa, jež je utvářena obdobně jako na portiku východním, stejně jako zábradlí. Piano nobile

52 tvořena pouze geometrickými profilacemi v podobě kružnic, případně sférických trojúhelníků, které se zdobným účinkem zdůrazňují konstrukční pod

53 Piano nobile si dosud zachovalo svůj reprezentační charakter (obr. 26a-b). Obdobně jako přízemí je řešeno symetricky: jeho osu

54 V sousedství kaple je vstup do knížecího apartmánu (obr. 29). Dveřní otvor je rámován ostěním ve stejné podobě, jakou má rámování dveří kaple.

55 Všechny portály jsou obdobné (obr. 33): jsou tvořeny pravoúhlým profilovaným ostěním z umělého mramoru narůžovělé barvy s nízkým

56 v protějším rámu. V rozích na delších stranách balkonu jsou monochromní výjevy: v severovýchodním rohu zavržení Kallistó Dianou,347 v

57 k lovu. I v jejich blízkosti, v jihovýchodním rohu fresky, se vznáší putto s hudebním nástrojem, konkrétně lesním rohem. Prázdné pro

58 rekonstrukci jeho původního zasazení v krajině,359 podoby, výzdoby a funkčního využití jednotlivých prostor. Stavba nebyla pouhým soub

59 součást zámku,367 v případě loveckého zámku nebyla její přítomnost nezbytně nutná.368 Zatímco okrasná zahrada nepochybně provedena neb

6 1. Úvod...

60 zviditelněna funkční vazba rezidence a loveckého zámku v jejím zázemí.377 V druhé polovině 18. století došlo k postupnému zanešení či zasypání

61 v přízemí jihovýchodního křídla zámku a skládal se z pokoje, komory, kuchyně, předsíně a toalety. Protější křídlo bylo určeno pro psy,389 které

62 jež měly charakter obslužných prostor. V severní části hlavní budovy se nacházela kuchyně.403 Přiléhaly k ní dvě jídelny,404 kte

63 sestaveném soupisu vybavení hlubockého zámku pro hlavní podlaži užívají pojem „guttern stock.“417 Místnost v jihovýchodním rohu budovy tvo

64 neměly ryze privátní, ale i ceremoniální charakter.433 Symbolickou hodnotu měly použité drahé materiály (taft, kůže, samet, orie

65 prostupovala hlavním podlažím i mezaninem,440 což odpovídá soudobé teorii.441 Zvolená architektonická podoba umožnila prolomit zdi sál

66 Dokladem tohoto tvrzení je i Werleho freska na Ohradě, již autor komponoval tak, že perspektiva kvadratury směřuje do dvou ohnisek (obr. 44). N

67 nacházela ve spisu, jenž prokazatelně tvořil součást knihovny Ferdinanda ze Schwarzenbergu, a tudíž se mohl podílet na formování vkusu

68 vyzdobených řadou vzájemně souvisejících výjevů, kupříkladu v Tróji,456 respektive v takových případech, pro které je koncept výzdoby doc

69 novověku roli sociální distinkce. Zároveň šlo o doklad schopností urozence v disciplíně, jež byla i přes svou výraznou proměnu po rozšíř

7 1. Úvod “Za přívětivé vlády Karla VI. se Čechy těšily trvalému míru a zažívaly téměř zlaté časy, které se na Karlu VI. tolik velebí. Šlech

70 vybaveny. Byly určeny pro fraucimor a pokojské.482 Vedle toho se v ženských pokojích nalézala velká skříň na šaty.483 Případná

71 část byla, vzhledem ke svému zdobnějšímu vybavení a možnosti přístupu po hlavním schodišti, zařízena jako pokoje pro hosty.491

72 obrazy, ilustrace mytologického příběhu a rozsáhlá skupina 11 portrétů v životní velikosti.495 Poslední v inventáři uvedenou součástí sbírk

73 Předválečné fotografie velkého sálu ukazují,505 že Hamiltonovy obrazy tvořily dominantní prvek jeho výzdoby (obr. 48). Osudy děl byly

74 v chodbě do knížecího apartmánu a konečně dva lovy515 tvořily součást předpokoje. Vedle toho inventář zaznamenává i deset Hamiltonových

75 dotčené části zámku. Stejně tak je nejasné, v jakém stavu a kde konkrétně by mohly být obrazy na Ohradě deponovány, případně

76 na své předky, paní na Frýdlantě se okázale přihlásila k rodu svého manžela a symbolicky připomínala loajalitu k panovnickému domu. Další o

77 stálo stavebníkovo zadání, které bylo často nutné korigovat vzhledem k reálné situaci na staveništi.536 Jiří Kroupa vedle toho zdůraz

78 ubytovací funkci i obranná úloha (Točník544). V období pozdního středověku docházelo podle Laße k postupnému utváření rozvinuté rezidenční sítě

79 rezidence a loveckého zámku, případně letohrádku, jako vztah „matky a dcery“.552 Zpravidla neměly širší hospodářské zázemí a poskytovaly majite

8 zploštěny na dobu lesnického muzea, případně zoologické zahrady. Ani pro odborníky nepředstavovala Ohrada předmět žádoucího sousta

80 míry podřízená svému účelu.563 Lovecké zámky mohly nabývat mimořádných rozměrů,564 avšak je zřejmé, že principiální vzory Ohrady

81 1720 byl císařem Karlem VI. odkoupen a nadále využíván jako lovecký zámek.574 Celý podlouhlý komplex je komponován přísně osově sym

82 Ohrada zřejmě podle Adama Františka ze Schwarzenbergu měla sloužit jako reprezentativní ztělesnění jeho společenského postavení. Ačkoliv je tat

83 Pominu-li schematičnost naznačeného výkladu, v němž Věra Naňková jednoznačně usilovala o sestavení evolučně pojatého řetězce předl

84 že probíhala zejména v věcech závažných problémů, jejichž řešení prostřednictvím korespondence by nebylo příliš pružné. Domnívám se

85 Odkaz ke Carattiho raně barokním formám zdánlivě podporuje hypotézu Věry Naňkové o původu řešení vestibulu loveckého zámku Ohrada. Jak

86 Neusiluji o vytváření spojitosti mezi jihočeským loveckým zámkem a jeho durynskými protějšky- takové spojení by bylo nepochybně násilné. Na vý

87 označována pojmem Jagerwohnung.608 Slovem Schloß byla označována výhradně rodová rezidence na Hluboké.609 V ojedinělém českém prameni j

88 funkčně rozdílné stavby,615 se na základě rozboru pramenů vztahujících se k Ohradě jeví jako pomocná konstrukce pro snadnější typologické rozdě

89 V. Schwarzenberská rezidenční síť Rezidenční síť618 schwarzenberského domu byla strukturalizovaná a hierarchizovaná podle jednotlivých

9 zrekonstruovali Věra Naňková a Antonín Nikendey, ale zamyslet se nad dosud nezohledněnými aspekty bohaté korespondence. Budu si všímat

90 došlo k definitivnímu ustavení schwarzenberského rodového fideikomisu, jehož těžiště leželo právě na českých panstvích.629 Ferdinandův syn Adam

91 protějšek v blízkém Červeném Dvoře640 a jako lovecký zámek sloužila Kratochvíle na netolickém panství.641 Proměnám využívání rezid

92 VI. Závěr V předložené práci jsem se pokusil o nový pohled na lovecký zámek Ohrada. Kritické zkoumání dosavadní literatury ukázalo

93 Jádrem práce je rozbor loveckého zámku Ohrada. Pokusil jsem se nahlédnout na zámek z několika úhlů: na prvním místě jsem se sn

94 symetricky komponovaného komplexu prostorné hlavní budovy a dvojice pravoúhlých dvorů s hospodářským zázemím, stejně jako krajinářskými úp

95 VII. Přílohy VII.1 Edice vybraných pramenů Ediční poznámka V ediční příloze zpřístupňuji vybrané druhy pramenů o stavbě loveckého zám

96 podobnou domu lovčího v Třeboni. 6. Zamečnická práce na dveřích má být provedena co nejpečlivěji. 7. Kamna do jídelny mají být obje

97 und wohl anstreichen laßen weilen selben ohne dem mit der zeit abschußet selbe, an des herrn Jägermeisters hauß zu Wittingau ist, m

98 G[nä]digstn Intention, in dem Abriß auff 4 Ellen breit eingetheillet, allwo der Staffel in der höche wiederumb 6 1/10 hoch, in der

99 groschen bey dem Rendtambt, gleich wie zu Wittingau undt am erwerths geschehn thuet {verbleiben}660 daß die <….>661 junge her